Je to divný, od mě zase slyšet, co? Nějak mě na krátkou dobu blogování pustil, nedokážu vysvětlit proč, ale zas tak veklá škoda to nebyla, nemyslíte? ;-) Je to zvláštní, zase psát na svůj starý blog, který mě pamatuje už od mých 15cti let. Moje období záletů, období první velké lásky... Byla by škoda si nezaznamenat i tohle období. Období velkých změn.
Přijde mi, jak kdyby nějaká změna už nastala. Sedím tady, v docela uklizeném pokoji (to je fakt velká změna), všude mi voní pomeranče a vedle mě se válí seznam maturitní četby a vypracované maturitní otázky do zeměpisu... Divný. Už nemám moc času a budu to muset všechno umět. A přitom tak hrozně pořád prokrastinuju. No alespoň tohle se nezměnilo.
Silvestra budu trávit s přítelem. I když je to teď nějaký divný, ale co tak poslouchám, tak je to skoro vždycky všude nějaký divný a kdyby to nějaký divný občas nebylo, nebyl by ani vztah. I když musím uznat, že mi občas chybí moje nezadané, single dny. Protože, co si budeme, tehdy jsem byla úžasná. Moje aktuální jí závidím svému já z minulosti jeho osobnost, vkus a kouzlo. Ale nevím, jestli bych měnila... Prznitelka se usmívá navzdory své podporůměrnosti a dál žije svůj život a kazí svoji osobnost.
Měla bych si zase jednou koupit nějaké lodičky, aby moje ego bylo o pár centimetrů vyšší. Tršoku to už zase potřebuje.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
Vždycky to bude nějaký divný. A vždycky budeš závidět svému single já. To se prostě nezmění. :)