Ve zmatcích bolesti ve zmatcích zrady,
jisté je jediné - jsme teď a tady,
jisté je jediné a to strach z neznáma
- kdy štěstí pomine, - co zbylo za náma.
Co zbylo za náma a co zbude po nás?
Šeptám ti do ucha, vznáším se, provaz.
City tě poutají, bolest tě svírá,
nepoznána, potají, ztrácí se víra.
Nepoznána, vzápětí - jen co zavře dveře,
zhasne nebe, v objetí, tě náhle zima sevře.
Víra zhasla. Snadněji než by se kdy dřív zdálo.
Naděje umírá poslední, ale ještě jsi naň dupl málo.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
nevím, co na tohle říct... procházím teď zvláštním obdobím a spoustu těch obratů by se dala vztáhnout na to, co teď prožívám a co se mi honí hlavou :(
povedla se ti...
Úžasný :OO fakt se ti to moc povedlo:)
*objímá*
a ano, je to dokonalé.