Moje maminka se vždycky považovala za dítě alternativní kultury. Soudy, zda oprávněně necháme na někom nezaujatém pozorovateli.
Já jsem se naopak nikdy za dítě alternativní kultury nepovažovala. Já jsem ztělesnění své vlastní alternativní kultury a to mi stačí ke štěstí.
Nicméně včera se naše pohledy na svět mírně ztřetly. Byla jsem se jí svěřit, že určitě budu mnohem horší matka než ona, že budu na svoje děti moc přísná a moc úzkostlivá atp, atp... Konverzace se rozvinula na to, že taky mám poměrně negativní postoj k alkoholu a lehkým drogám... Svěřila jsem se jí, že jsem nikdy nevyzkoušela trávu a že jsem opravdu ani nechtěla...
Maminka obrátila téma a dostala jsem přednášku, že málo chodím do hospody, že málo jezdím na akce kde se paří a že bych si občas měla dát jointa.
Nepřehání to s tím dítětem alternativní kultury? Táhne jí na padesát, proboha, mohla by se uklidnit.
A taky je těžké přijmout fakt, že jsem zklamala matinku tím, že jsem slušná holka, že nechodím domů opilá a když tak jen trošku a ne často a že neberu psychadelické drogy.
Fakt jsem tak moc mimo? Nebo je moje maminka až příliš... alternativní...?
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
Nevěřila bych že by tohle nějaká maminka někdy řekla. Moje je celkem dost podobná, taky jsem jí dneska říkala že jsem nikdy nezkusila trávu ani žádnou jinou drogu, počet vykouřených cigaret by se dal spočítat na všech prstech co mám a alkohol čistě výjimečně. Byla z toho vykulená, počítala s tím že na intru dělám kdoví co. Navíc mě ještě pobízela abych zítra šla na sněhovou párty, že to bude určitě super tak ať nejsem doma
PS: Asi máš pravdu, tohle opravdu není jenom kamarádství a začínám si to čím dál víc uvědomovat.. po dnešku už s ním definitivně chodím a nevím jak to mám říct tomu druhému, Patrikovi, že už k němu nic necítím a že mi vlastně vůbec nechybí, že mám plnou hlavu Jarka.. každopádně děkuju moc za komentář :)
přiznám, že o něčem takovém slýchám opravdu jen zřídka a ještě v menším měřítku. Třeba mě taky občas moje mamka říkala, že jsem na nějaké akci mohla být déle, nebo že bych si mohla častěji někam vyrazit, ale vím, že tohle říká jen proto, že si je jistá, že bych nic nevyvedla. Už od mala jsem byla to hodné dítě, které se neopíjí, nekouří, nefetuje, nelže jim, a tím jsem si u našich vypěstovala v těchto věcech velkou důvěru, takže nikdy neměli problém s tím, mě někam pustit. To spíš já neměla moc potřebu někam chodit :)
Ale, že by mi sami říkali, ať si zakouřím, opiju se nebo podobně... to ne :)
No... člověk by měl mít rozhled. Možná má pocit, že si málo užíváš života. :)