close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Je nutností pro vztah předstírat?

5. june 2013 at 19:58 | S. |  Úvahy
Můj přítel mě naštval, ublížil mi a opravdu mě hluboce citově zranil. Nebudu tady rozpyplávat co přesně se stalo. Po dlouhé konverzaci s mamkou jsem celkem začala věřit jejímu názoru, že to co udělal nebylo myšleno jako podraz pro mě, ale jako nutnost pro jeho kariéru a on jen nevěděl jak mi to říct, tak dělal ramena a machýrka. No ale co? Stejně mi ublížil a to dost. To jeho neskutečně ironické "No jo, já jsem tak strašnej, viď?" to celý totálně dodělalo. A naznačování, že práce ostatních je důležitější než moje... Ne nebudu se rozčilovat. Prostě řekl spoustu věcí opravdu hrubě a kdybych já se/mamka se nesnažila být empatická, nikdy by mi nejspíš nedošlo, co se za tím doopravdy skrývalo. A bůh ví, jestli jsme na to přišly...

Jenže, co teď? Říkám mamce, že ho mám naprosto plný zuby a nejvíc mě štve, že ačkoli jsem mu řekla co mi tak vadí, tak se mě nesnaží nijak udobřit nebo ukonejšit a tudíž ani nemám chuť se s ním nějak bavit, s necitou... A co mi na to řekla ona? Bacha jo? Chlapi jsou prostě takoví. Jestli chceš mít chlapa, musíš se s tím naučit žít, on prostě bude bývat hrubý a necitlivý. Kdyby sis našla kluka, kterému to neujíždí, nebude to chlap ale bábovka a stejně se na něj vykašleš. Už tento samotný fakt je docela smutný, ale podle ní to s ním nemám ani nijak řešit, že budu akorát za histerku a podobně.

Jsem jediná komu to zní, jako bych po sobě ve vztahu měla nechat šlapat? A jak vůbec můžu být v takovém vztahu šťastná? Moje mamka to vždycky s kluky uměla, co jsem tak poslouchala, ale jestli tohle byla její taktika, tak se ani nedivím a naopak se divím, že ještě má nějakou osobnost. Je opravdu nutné pro vztah předstírat, že se nikdy nic neděje? Ani když se děje? Ani když vám, byť neúmyslně ublíží? A pokud vás ten kluk má rád, neměl by on sám chtít vědět, kdy ranil vaše city aby se tomu mohl příště pokusit vyhnout? Já bych to rozhodně vědět chtěla. Kde je hranice přehnaných reakcí a kde už jde o popírání sama sebe? A co na to Jan Tleskač?
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Teeda Teeda | Email | Web | 5. june 2013 at 21:28 | React

Já osobně jsem hrdopyška. Nenechám si nic líbit a možná jsem i trochu zlá, protože je mi jasné, že musí být těžké se mnou vydržet. Na druhou stranu jsem se svým nezbedou skoro 6 let a nějak to funguje. Jediné co předstírám je občas radost. Když třeba dostanu dárek, který myslel hezky, ale já bych si u něj nejradši zaťukala na čelo - to pak předstírám radost, aby mu to nebylo líto. Ale taky to není dobrý řešení, protože pak dostaneš další. :D Ale jinak jsem hádavá, zlá bestie. Nikdy se neomlouvám a nikdy o nic neprosím. Ale taková jsem byla vždycky. Mám v sobě nějak zakořeněné, že si musím uchovat svobodu. Svobodu volby, slov, myšlenek. .)

2 metztli metztli | Email | Web | 6. june 2013 at 9:43 | React

zlato, já nevím. Proč bychom se měly vykašlávat na hodný kluky? Stejně nás grázlíci jednou omrzí (přisáhám, že jo :D ). Ne, vážně. On to podělal. Jasně, asi to nemyslel špatně. Ale to neznamená, že ti neublížil. Mám doma dětskou knížku, kde zajíček omylem rozbije vosí hnízdo a pak se s veverkou baví, jak dotal od maminky vyhubováno. Že on to hnízdo nerozbil schválně a že to hnízdo vlastně předstírá. Ano, to hnízdo se tváří, že bylo rozbito schválně. A že na vině je právě vosí hnízdo a vůbec, hnízdo schválně rozbité by mělo vypdat jinak než hnízdo, které rozbiješ omylem...

nechci se ho zastávat. Ani nechci říkat, že tvoje mamka má zcestnej názor. Jen si myslím, že upřímnost je základem vztahu. protože když už nemůžeš bejt upřímná ani se svým milovaným, tak s kým jiným? Ano, mamka má pravdu v tom, že každej občas ujede. Ale tohle se týká nejen jich, ale i nás. Proč by si oni mohli vyjíždět a my ne? Od toho je tu pak slovíčko "promiň". A chápavá polovička, co se usměje a odpustí. Ale z podstaty věci, on si musí uvědomit, že něco udělal špatně, protože když ne, tak to udělá znova a nebude chápat, proč jsi naštvaná.

a jak teď psal drak, vztah je o kompromisech a hranicích, které jste si nastavili vy dva. Jakmile spolu mluvit nebude, nebude dialog. Nebude nic. (He a pak že nejsou rozumní muži :D )

3 Domush Domush | Web | 6. june 2013 at 17:52 | React

Jeej, to mě mrzí.. Sice moc netuším o co jde, ale chápu tvůj vztek, myslím si, že kluci by si měli holek víc vážit a když už se něco takového stane, tak si ji udobřit a něčím to napravit..
Je ale super že to takhle můžeš řešit s mamkou:) to já sice taky můžu, ale nějak se mi nechce se jí svěřovat. Každopádně ale nevím co bych s ním dělala, asi bych mu nějak naznačila že pokud hodlá pokračovat, tak se nějak nebude chtít tobě pokračovat ve vašem vztahu:) Hodně štěstí:))

4 DK DK | Web | 6. june 2013 at 18:49 | React

Hranice mezi přehnanou reakcí a bráněním sebe sama je někdy jen o úhlu pohledu. Chci tím říct, že někomu můžeš "šíleně ublížit" tím, že mu nepůjčíš pětikorunu a druhý se nad tím nepozastaví.
Čili, i když nevím, o co jde, radila bych, probrat to, co se stalo, ještě s někým dalším. S někým, komu věříš, že mu to "myslí". Možná tě přesvědčí, že o nic nešlo a možná ti naopak dodá podporu, že naštvat se bylo správné. Každopádně, kdybys v tom vztahu v budoucnu třeba i díky tomu, co se stalo, nebyla šťastná, ať si říká, kdo chce, co chce, nezůstávej v něm.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama