V dešti kapky smývaj slova,
neboj se, polib mě znova,
líbej líbej moje ruce,
tvoje oči, svit měsíce,
moje touha, tvoje tělo,
něco ve mě proletělo,
něco v mě ti vyšlo vstříc,
ubížíš mi nebo nic?
Ublížíš mi nebo k ránu,
otevřeš mou řeznou ránu,
otevřeš můj sedmý hřích.
Pokojem zazněl tvůj smích,
pokojem zazněl jako rána
z děla
a moje duše - černá vrána
odletěla.
Sedla si na strom a plašila labutě,
sedla si na strom a seděla nehnutě,
sedla si na strom a tekly jí slzny,
že ty jsi jediný, že z tebe mrazí,
že z tebe umře snad
když takhle k ránu,
odmítáš utíkat,
odmítáš vránu.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
:OO nádherné:O jako každá:) napiš nějakou sbírku;)
bože, ty jsi úžasná... to je tak dokonalé.. nemám slov :) smekám.