Není růže bez trní.
Trn na prstu zavrní,
něžně se otře o póry kůže,
něžně se otře, protože může.
Něžně se otře ostrým hrotem
něžně se otře, rosím se potem,
něžně se otře a mě hrozně znervózní,
trn je lhář a herec - neseriózní.
Snaží se zlákat mě, abych mu věřila,
abych se nebála, prstem se otřela,
silněji, silněji, abych se škrábla,
je to jak u mužů - ukážou ďábla,
lákají, lžou, tváří se něžně,
a pak se vybarví. Je to tak běžně.
Nevěřte růžím, ač zdají se krásné,
nevěřte růžím... Pak naděje zhasne
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
To je povedené
V životě by mě nenapadlo,že to jde tak skvěle napsat 
Zaujimava basnicka :)
úžasné, moc chválím :)
Je to velmi povedené! Mně by se to nepovedlo. :)
páni, succ, to je dokonalé. Já vím, že se opakuju, ale ono vážně je! Jsi božská a dokonalá a božsky a dokonale píšeš :) smekám.
To je nádherné:O Opravdu, moc povedená básnička. Ze mě by tohle nikdo nikdy nevyždímal, na ty rýmy moc nejsem ale tobě to očividně nedělá žádný problém:) Jsi fakt dost dobrá (y)