Když vyhraješ nějakou soutěž, nejspíš se nepodivíš, proč zrovna Ty. Jistě, někteří ne příliš sebevědomí jedinci možná ano, nebo v opravdu překvapivé situaci (asi jako kdybych já vyhrála cennu za hod do dálky...) se podivíme, ale většinou v pozitivním slova smyslu neslyšíme onu větu: "Proč zrovna já?"
Jakmile se ale stane něco negativního, to se to kolem nás touhle otázkou jen hemží. Neustále se snažíme najít důvod, proč se nám dějí ty nepěkné věci. Proč zrovna nám, že? Chcete to vážně vědět? Jste si jisti, že to chcete vědět? Tak jo. Protože vesmír je spravedlivý a zrovna došla řada na vás.
No jo, řada na nás, jasně jasně, říkáte si nejspíš, ale kdy na nás vyjde řada s těmi dobrými věcmi? Prozradím vám nejtajnější tajemství. Na vás, mí drazí, řada s tím dobrým už došla a pravidelné dávky dobrých věci k vám přilétají ze shora každý den. Jen je ignorujeme. Nevážíme si jich. Bereme je jako samozřejmost a potom je naprosto jasné, že proto zrovna Vy!
Protože si nevšímáte těch dobrých věcí, tak vám ty špatné věci, které se všem dějí naprosto běžně, připadají strašně nespravedlivé.
Takže nebylo by na místě se ptát: Proč zrovna já?.. si nevšímám těch pěkných věcí?
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
Pěkně pojato;)
Souhlasím:) Já teda tuhle větu říkám pořád, nejčastěj teda v matice když mám jít k tabuli
Dost se s tou větou plýtvá:) Měl by ji říkat jenom někdo, komu už opravdu nic jiného nezbývá:)
boží, boží, boží. Potřebuju nutně nové sovo na oslavu tvého psaní. Jsi totiž v pravdě geniální. Stejně jako tenhle článek :)
Já místo téhle věty říkám "pane bože, ty to vidíš!" a myslím tím právě něco jako "zatraceně proč se to děje mě!" Je ale pravda, že to používám ve všech situacích a někdy i vícekrát denně...