Vdutině ústní se zpracovává strava,
ale umí přetvořit i slova
a umí rozložit věty
tak, aby bodaly a píchaly jak střepy.
Umí ti ublížit verbálně,
či kousnout...
Koušeme spontálně
a vzduch necháme houstnout.
Houstnout tíhou vod
jíž slova plavou měkce,
míří na zvukovod
a z něj kloužou na srdce.
Vyvolaj emoce
a ty rozvíří žluč,
tak zas jednou po roce
mě líbej, svlíkej, muč.
Neboj se, strávím to, tvé činy, vše cos řek',
kdybych se přecpala tak dám se na útěk.
Prolezls mi tenkým střevem a zabředl pod kůži
a teď, s velkým řevem... ach jo, vy muži.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
Skvělá básnička:O Nejtrefnější je asi to: A umí rozložit věty tak, aby bodaly a píchaly jak střepy.
Fakt povedená:) Kde na to chodíš? Mě by nic takového nenapadlo:)