Hmmmm na tom to tématu týdne se vyřádím. Miluju deprese (samozřejmě ne když ji mám), ale v podstatě veškerá moje tvorba je podložena depresí, takže asi budou články na téma každý den. Tento týden udělám opravdu tématický! A otevřu ho jednou mou, asi půl roku starou, ale oblíbenou básničkou. Užijte si ji, vypráví o mém rozchodu s první velkou láskou.
Ruku v ruce s pýchou
hledíme do dáli.
Volíme cestu tichou,
stojíme v povzdálí.
Ruku v ruce s bídou
zkoumáme světa zvěř,
zkoumáme, jak k tomu přijdou
ti, kterým říkáš: "věř!"
Ruku v ruce s láskou
stojíme za stromem.
Všechny city jen hláskou
ze sebe dostanem.
Ruku v ruce s rozumem
jsme z tebe na větvi.
Zkoumáme, zda někdy dostanem
vše co nám tví řekli.
Ruku v ruce s neštěstím
voláme jméno boha,
voláme, zda-li zemře s tím,
či zda se někam schová.
Schovává se jako ty.
I bůh dělá drahoty.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
Taky miluju veškerou tvorbu o depresi :) Ať už to jsou jenom obrázky, nebo i takové skvělé básničky jako píšeš ty ;) Neuvažovala jsi někdy nad tím, že bys mohla napsat sbírku tvých básniček? jsou totiž úplně luxusní:O