Dámy a pánové, po nějakém tom týdnu stráveném v posteli opět sedím ve škole. Jsem z toho vážně nešťastná. Proč to sakra, nemůže být trošku zajímavý, a proč tady sakra nemůže být alespoň pár chytrých lidí. Mí spolužáci na semináři probírají živě, jestli makrele, když ji vaříte, zbělá oko nebo ne. Ptali se mi mě a nechtěli mi věřit, že jsem makrelu nikdy nevařila. Co to sakra? Chce se mi brečet. Omlouvám se všem čtenářům, co sem zavítali s nadějí, že si přečtou něco smysluplného, snad později odpoledne, ale teď si potřebuju zanadávat do éteru na neurčité, osobní problémy. Odpoledne jdu na schůzku s ředitelem bývalé školy, nejspíš, a modlím se, aby mě vzali zpátky. Sice pak budu brečet, že je to těžký a že mě děcka ve třídě nemají rádi, ale to jak vidno nikde a alespoň nebudu brečet nad nízkým průměrným IQ kolektivu a učitelského sboru. Cítím se vážně špatně, že je tu takhle pomlouvám, ale já prostě nemám na výběr. Musím to napsat nebo začnu křičet a to by bylo nápadnější a asi by jim došlo, že je něco špatně a že jimi hluboce opovrhuji. Oni mnou nejspíš ale taky, takže je to fifty fifty.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
ou... drž se :( snad se dostaneš na bývalou školu a hele, raději těžký než s bandou idiotů ;) a ty to zvládneš :)
Snad tě přijme zpátky, ale myslím že by to neměl být problém ne? Když tě vzali jednou;) Ty spolužáky bych stoprocentně nevydýchala, bože bavit se o takových kravinách:X