První jarní dny jsou tady a já na sobě pozoruju změny, podobně jako můžeme pozorovat změny na přírodě. Podobně jako ten strom před okny, který je poněkud zpožděný a setřásá ze sebe oranžové listí, já, poněkud zpožděná, jsem se vrhla do jarního úklidu. Proč zpožděná? Protože je už na to pozdě. Vynechala jsem všechny sezónní úklidy za posledních několik let a nejsem si jistá, jestli to ještě půjde zachránit. Vyzbrojena prachovkou, ochrannými brýlemi, rouškou přes pusu a gumovými rukavicemi jsem perfektně vycídila dřevěné patro u stropu, kde spávám. A jeden šuplík. Pak jsem šla uvařit složitý a komplikovaný oběd a víc jsem už nezvládla. Dnes mě čekají minimálně další tři šuplíky a skříň, jejíž velkou část přesunu do vyklizených šuplíku pro lepší udržování pořádku v budoucnosti. Ale trošku se bojím, abych v průběhu nenarazila na nějaký toxický odpad, což by se klidně mohlo stát. Nejsem nějak nepořádný člověk, jen jsem pořádek po hodně dlouhou dobu nepovažovala za prioritní. Ale teď na mě leze jaro. Věci se mění. A já se připravuji na roli dokonalé manželky. Parádní plán, že? Takže rozložení mých následujících dnů vypadá následovně: úklid, vaření, úklid, vaření, trénink pro udržení perfektní postavy, úklid, vaření, sauna pro udržení perfektního vzhledu, úklid, vaření. Už se asi i těším, až ze mě to jaro sleze.

A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
Taky bych si mohla uklidit
do šuplíků se radši ani nedívám, abych tam nenašla něco toxického, jak jsi říkala
Naštěstí já vařit většinou nemusím (a když jo, tam jsou to palačinky) takže na mě zůstává ''jenom'' ten úklid
Brrr. vůbec se mi do toho nechce:X