Co vlastně znamená být výstřední? No jasně, říká se mainstream, ale co to vlastně mainstream znamená? Dobře, to se nejspíš v různých obdobích určitě dá definovat, jenže v dnešní době je mainstream, nebýt mainstream a to už je trošku mimo, nemyslíte? Je třeba si upírat dobré věci, jen proto, že jsou oblíbené? Protože buďme upřímní, ale většina věcí se stane populárními, nebo taky mainstream, protože mají něco do sebe. Jednu dobu všichni poslouchali The Beatles. Nemusí se líbit všem, ale zrovna oni si místo v "hlavním proudu" nevydobili jen dobrou produkcí a odmítat je, jen kvůli mainstreamu, by v době jejich slávy byla naprostá hloupost ne? Nechat si ujít všechny ty báječné koncerty a vřavy fanoušků jen abychom byli výstřední, v dnešní době nazýváno vyjímeční, je hrozná hloupost a dle mého naprostá stupidita mozku. Vždyť v kolektivu se mnohem lépe paří a často i pracuje. Proč se asi lidé chodí společně učit nebo spolupracují na projektech? A nutně se vyčleňovat z kolektivu, protože v dnešní době být mainstream není in... No fakt, není to nelogické? A vážně si myslíte, že ve světě výstředních lidí bude ještě někdo výstřední? Nebo vyjímečný? Abych použila výraz z dnešního mainstream hitu, meme komixů: BITCH PLEASE!
Ale abychom se vyhnuli nedorozumění, nezastávám lidi totálně "přes kopírák." Jen prostě... Example. Znala jsem partu kamarádů, kteří všichni do jednoho hledali neznámé hudební skupiny a učili se poslouchat ty povětšinou amatérské a často dost nepovedené kousky, aby nebyli mainstream a hrozně nadávali na jednoho z nich, který si přeposlouchal to co oni našli a stáhl si co se mu z toho líbilo. Co s ním sakra bylo špatně? Taky vás to tak bije do očí? No, já jsem nikdy nepochopila, proč jim tak vadilo, že poslouchal, co se mu líbí.
Mluvím teď k vám, non mainstream lidičky. Co kdybyste prozměnu zkusili. Já nevím... Být sami sebou? Nebo je to moc "ani mainstream?" Či snad moc mainstream? Neztrácím se v těch pojmech už? A ne ztrácíte se v nich vy? A co na to Jan Tleskač? - bacha, mainstream.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
další skvělej článek Succ :) sakra, co já ti do těch komentářů mám psát, když píšeš dokonale? :) máš pravdu, mimochodem :)
Souhlasím s prvním komentářem:)
S tím mainstremem souhlasím, právě tohle je důvod proč se vždycky snažím nikomu se nepodobat:) Mě to prostě strašně vadí, to jak jsou všichni stejní, líbí se jim stejné věci a nikdy se jim nelíbí třeba i něco, co se nelíbí zrovna těm mainstrem:)
Totálně a absolutně jsem teď zmatená ze slova mainstrem!
Víš, jak jsi mi psala na můj blog na to kde se berou děti? Já to vím, ale je to básnička, tak a nechtěla jsem tam prostě psát...Ty víš co. Já píšu hlavně pro děti, co víc, je mi dvanáct, tak kdo se diví. A víš co? Dávám tam tedy báseň trochu upuštěnou z řetězu, vlastně...Pro ty větší.
[4]: nevím. Komentuju hodně blogů. Ať jsem napsala cokoli, nejspíš to byl okamžitý dojem bez přemýšlení.
Nevím jak je to možný, ale máš naprosto stejný myšlenky jako já
Když je někdo výstřední "přirozeně", tak ho vážně obdivuju, ale když nad tím ten člověk přemýšlí a snaží se bejt záměrně divnej, tak je to trošííííčku trapný a trošíííčku víc křečovitý :)