Pošeptej mi do vlasů,
slova básníka.
Za starých dávných časů,
začíná vzpomínka,
vodil jsem tě za ruku,
nechtěl po tobě víc...
Volávali na mě "kluku"
a já všem vyšel vstříc.
Rohlíkem jsme krmili
kačenky u rybníka,
před jídlem ruce si nemili,
šeptá mi vzpomínka.
Na jabloni seděli,
její plody jedly,
do očí si hleděli
a mě ty tvoje svedly.
Snad jednou,
až hvězdy zblednou,
šeptal jsem ti k večeru,
budeš v pohádce princeznou pohlednou
a já se kvůli tobě s drakem poperu.
Usmála jsi se, po tváři mě pohladila,
pak zavřela oči a dětsky mě políbila.
Schovala jsi svou hlavu do dlaní
a mě se leskl mokrý flíček na skráni.
Dnes už jsi velká,
a ty to to víš,
pořád nádherná holka,
však vedle mě už nesedíš.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
Ježiši ta je nádherná:O fakt úplně krásná, moc se ti povedla:) Ten poslední verš.. Fakt nádhera:)
Velmi pěkné. Zařazeno do výběru.