Polibek na rty je víc než všechna slova.
Tak mě polib znova
a rozervi mé šaty na kusy.
Dnes v noci nechci řešit rébusy.
Dnes v noci ne.
Polibek a chvíle šteští pomine,
ale než tak bude, chci před tebou stát nahá,
jen zbabělec se zdráhá,
jen zbabělec utíká.
Už jsem holka veliká
a tak smím dělat velké chyby.
Po dnešku zůstane jen kdyby,
kdyby to a kdyby ono
já vím, říkalas to, mámo,
ale když dotkne se mě, jako by kůže plála,
jako by praskla skála
a spolu s ní se rozložil můj stud.
Jen dnes v noci, jen můj buď.
Jen dnes v noci splň mi moje přání
ukaž mi jak, já nemám o tom zdání,
ukaž mi cestu, ač se to nesluší,
k mravu a citu dnes v noci jsme hluší,
dotkni se mě tady, a dotkni se mě tam
a ptom prosím zalži: "holka, rád tě mám."
Chci cítit tvoje tělo rozžhavené do běla,
no, a která z nás by vlastně nechtěla.
Jen mě se dneska dostalo té cti...
Možná jsem radši měla utéct... ti
Ale je pozdě, tak líbej moje tělo,
ještě trochu citu by to chtělo...
Tak tu ještě chvíli se mnou lež,
obejmi mě, a až usnu, běž.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
Béhéhé. To je tak héézký. Ne, vážně. Cením si tvého komentáře, ale to, že ty náznaky, že to, co píšeš, není dobré, sis mohla odpustit. Protože.. To je tak kráásnýý! Bé.