Mnohočetná slátanina neslučitelných nesmyslů.

3. march 2012 at 21:10 | Succuba |  Zápisky
Můj mozek ochabuje. Poslední dobou, žel bohu, nejsem moc schopná se na nic soustředit. Dokonce ani moc na psaní. Jako by mi chyběla inspirace. Normálně se mi slova ženou od prstů přirozeně, s lehkostí větru, ale dnes a včera? Ani ťuk. Až teď, mě zase napadlo o čem psát, ale světoborný článek to nebude. Na závodech jsem opět potkala Lyžaře (nevím už jakou jsem mu dala přezdívku dřív, snad Cizinec nebo tak...). S potěšením mohu potvrdit že o mě ví a že se mu líbím (ty pohledy nejde přehlídnout). O to větší je škoda že bez nějaké "úžasné" příležitosti, spíš náhodě, se s ním nedokážu seznámit. Prostě nedokážu. Jeli jsme sami na lanovce a já se nedokopala k tomu začít mluvit. To nemá cenu přesvědčovat se že to zvládnu. Jen tím ztrácím čas. Naopak bych řekla, že se se mnou stejně dřív nebo později seznámí sám, nebo nás nějak sežene dohromady osud. Zní to skoro naivně, ale víme jakou mají sílu přání ne? :) Byla jsem na těch závodech s jednou holkou, která mě v dětství terorizovala a rodiče mě nutili se s ní "kamarádit" poněvadž její rodiče byli kamarádi mých a ona se mnou v oddíle. Bylo to traumatizující ji zase vidět, ale nesla jsem to docela dobře. Natrhla jsem jí prdel a jasně ukázala jak moc mám zájem se s ní bavit (žádný) ale přitom jsem byla neustále milá a když se chtěla bavit ona, tak jsem ji neodmítala. Přes to, mě to docela rozhodilo. Plyšáček mi včera psal a bavili jsme se kam pojedu na larpy a na jeden jsem se dohodli že bych mohla být jeho "sekretářka." Co to znamená? Skoro celej den v nenápadné blízkosti, komunikace a sexy oblečení. :D Silná zbraň, škoda že za tak dlouho. Naše strana je černá tak si asi vezmu tu černou saténovou košili, černý sako, a buďto černou sukni a silonky nebo něco takovýho. Hlavně pořádně sexy a zároveň slušný. Však já mu zamotám hlavu. Zatím na to mám dobrý náběh. Včera podstatnou část rozhovoru měl sexuální narážky a ptal se mě, proč vlastně nikoho nemám, že to je zvláštní když jsem "takovej kus." A pak jestli prý nejsem lezba. Nejsem, bát se nemusí. Mám už fakt přetíženou hlavu. Jednak z výše uvedených "problémů" a jednak ze školy. S tátou jsem se sice usmířila a vyříkali jsme si to, ale pořád jsem jakoby ve stresu. Naštěstí teď budou prázdniny, které strávím s Mistriní a jejím bratrem a mým trenérem a spoustou dalších lidí na Stohu, lyžováním. Budu tak vyčerpaná, že nebudu mít čas myslet, snad a navíc budu mít úžasnou náladu skrz endorfiny :). Závislačka se pozná. Hned se sebemenším sklouznutím na lyžích začnu vstřebávat všechny ty hormony. Oxitociny (to jak moc miluju ten sport) endorfiny (to z pohybu) adrenalin (z rychlosti) a zfetlá osoba je na světě. No nic, držte mi palce na další závody. Zítra. Co kecám, držte... Stejně tenhle blog píšu hlavně pro sebe...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement