"Tak něvděčné dítě jsem ještě neviděla....

22. february 2012 at 18:27 | Succuba |  Zápisky
...vlastně viděla!" Osopí se matinka na bratra a významě pohlédne na mě. Rozesměju se, přes to, že to trochu zamrzí. Právě odešla kamarádka a lektorka angličtiny a já, s vanilkovo jahodovým ribosem bez cukru usedám v počítači si ještě trochu rozjímat nad budoucností. Bojím se jí. Hodně. Na své současné pozici jak v rodině tak ve škole nejsem spokojená. Přála bych si mít více času, přála bych si mít vyší úroveň, více peněz, být nezávislá, protože viset na mých rodičích, znamená, většinu času, chodit almužnou, pokud si neosvojíte dobré návyky co se psychologické manipulace týče. Oni chtějí, aby to tak zůstalo, já ne. Nelíbí se mi, žít si jak prose v žitě za neustálého strachu že moje intriky odhalí. Nelíbí se mi to a přestávám s tím. Hodně sem omezila mé finanční výdaje v osobním životě. Lyžování nepočítám. Proto, aby vše zůstalo při starém, směřují jejich myšlenky na vysokou do našeho aktuálního rodiště a mé, někam daleko. Uvažuji nad takovými městy jako je Liberec, Pardubice, nebo Hradec Králové. Mám totiž ráda sever čech. V Liberci se mi relativně líbilo, když sem tam byla naposledy, hlavně mě zaujala dostupnost sportovního i víceúčelového vybití, ale tamnější univerzina nebude pro mě to pravé. Psychologie se nevzdám. Pardubice mají stejný problém. Nenabízí studium psychologe, což mi velmi vadí, ale narozdíl od Liberce, je v Pardubicích možnost studovat na Katedře sociálních věd (obory nejsou uvedené) což už zní přijatelněji. V Hradci jsem zatím nebyla, tak nevím, jak to tam s prostředím vypadá, ale má podobně příhodné umístění. Co se univerzity tam týče, jsem zatím podrobnější informace nezjišťovala.
Jen se bojím, jak se naši budou tvářit na placení kolejí, protože tak skvělý student, abych měla stipendium rozhodně nejsem a koleje jsou docela drahá záležitost. Asi si budu muset začít šetřit milí zlatí, ale nevím jak, a hlavně co. Na brigádu absolutně nemám čas a poslední kapesné jsem dostala před dvěma měsíci. Celé už je pryč a o nové si s aktuální náladou nemá cenu říkat, jen bych naštvala naše, vyvolala dusnou atmosféru a v důsledku dostala tak pětinu stanovené částky. Radši jindy, děkuji. Nicméně s tím něco budu muset udělat. Já vím, mám ještě dva a čtvrt roku, ale stejně se to na mě hrozně valí. Vím jak rychle to uteče. Ani okem nemrknu a bude tu konec sezóny (už jen jeden měsíc T___T) pak okem mrknu a bude konec školního roku (vyhodímě, či nevyhodí ze školy? Toď otázka.) Započítáme-li i prázdniny jako mrknutí oka, do podávání přihlášek na vysoké školy mi zbývá šest a půl mrknutí oka (když jedno pololetí se rovná jeden mrk) a pak už jen maturita. Hurá ne? Ne.
Pokud někdo máte nějaké připomínky, sem s nimy. Rady, tipy, nápad, kritiky a nadávky přijmu s otevřenou náručí. Tak se tu mějte blaze a já jdu na chvíli zase trápit své mozkové buňky nad zápisky z Biologie.
Adios amigos! Succuba
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement