Zase jsem to udělala,
hřešila,
smilnila,
touhou vřela,
Hrála jsem si na anděla,
ale já tak chtěla.
Nešlo tomu vzdorovat,
aspoň čest si zachovat,
ráno lhát.
V noci si hrát,
s tebou,
bosé nohy dlažbu zebou,
city vedou.
City? Chtíč!
Uteč pryč,
já rány hrdě nosím,
snažně tě prosím,
nezpůsob mi nové,
hluboké, otevřené... Snové.
Slibuješ? Pak můžeme si hrát,
celou noc a ráno lhát,
zastírat.
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...
















