Přeberu ho?

28. february 2012 at 7:19 | Succuba
S Ďáblicí vedeme občas rozhovory na téma "pravá láska." Obě skoro přesvědčené že téměř vymizela, by jsme ji obě rády našly. Ona ještě nikdy nebyla zamilovaná, já dvakrát. Jednou platonicky, jednou nešťastně, ovšem teď, se mi na obzoru objevil kluk se kterým bych si dokázala představit vztah, docela velice dobře. Věkově blízko (4 roky rozdíl), komunikace poměrně bezproblémová, zájem z jeho strany projeven však problém tu je, má přítelkyni. Dlouhodobou. Nic víc o ní nevím a asi ani vědět nechci. Štve mě, že má kluka kterého chci já. Zním jako strašná mrcha, ale já si doopravdy nemyslím že ostatní holky to mají s hledáním lásky tak těžké jako já a proto, kdybych jí ho "přebrala," pravděpodobně by našla někoho dalšího v mnohem kratším intervalu než já, kdybych se rozhodla hledat dál někoho zajímavého. Rozumějte, zajímavých kluků je dost, ale ne všichni jsou se mnou kompatibilní myšlenkově. A jak mě to vůbec napadlo? (Dáme mu přezdívku plyšák.) On totiž, milí čtenáři, zcela nepokrytě provokoval celý víkend, když měl možnost bavit se se mnou v partě, spíš s partou o mě předemnou než se mnou, pak na mě stydlivě koukal a neodvážil se povídat si v soukromí. Doma na mě na Facebooku čekala žádost o přátelství a okamžitá zpráva s výčitkou že jsem se ani nerozloučila. Když jsem odpověděla, že se neloučím s lidmi kteří jsou na mě škaredí, odpověděl mi že musel, jinak bych si ho nezapamatovala. A pak následovala série provokací a narážek na to jak mě chce a jak se mu líbím, které po každém prořeknutí naplno, stáhl zpátky. Prý jsem čitelná jak kniha a až mu příště budu přát k narozeninám tak mu mám dát víc než jen pusu na tvář. Jedna z mála věcí které, naprosto nenápadným způsobem "já jsem totiž hrozně zadaný a věrný celou svojí podstatou," nevzal zpět. Ale on vážně je věrný. Je to vlastně hrozně hodnej, stydlivej kluk. Teď jsem si vzpomněla jak mě první večer pozdravil když jsem zakotvila na židli vedle něj, takové miloučké ale zvláštním způsobem ironické ahoj, které jsem pochopila naprosto špatně a vzala jako výzvu k další konverzaci na opačné straně stolu a ne s ním, když to naopak byla jen sebraná odvaha stydlivého kluka. (Tak se sám nazval a já bych mu to věřila, vysvětlilo se tím hodně věcí.) Proč tohle vlastně píšu? Potřebuju si to srovnat v hlavě. Nechci to nikomu známému vykládat, protože negativní myšlenky okolí by ovlivnili auru celé situace a já nevěřím tomu že by některé mé neděvkoidní kamarádky mi přály buďto jeho nebo přebírat kluka. A těm děvkám to je jedno. Úplně celý i včetně mých pocitů. Já v hloubi duše vím, že zadanej kluk je zakázané zboží a poctivě jsem se tím heslem řídila celý víkend a dala od něj ruce pryč. Naprosto čestně jsem se snažila se nesnažit, ale on se o pozornost přihlásil sám a já teď nevím, jestli mám riskovat zlomené srdce, znova, a nebo jestli se mám se svou narůstající čistou srdeční touhou poprat. On je totiž vážně Plyšák. Naprosto krásnej, takovým tím milým způsobem, ne kluk na sex, ne jenom, takže i kdybych ho možná mohla mít do postele, na chvíli, já bych ho tam chtěla obejmout a pochovat, to především. Už budu končit, stejně se opakuji. Teď je u něj jeho přítelkyně na týden nebo tak nějak podobnou dobu, tudíž si sotva najde čas komunikovat na Facebooku a jinak, ne že bych tu možnost "jinak" měla. Succuba
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement