Polila jsem se ananasovým džusem. Lepím.

19. february 2012 at 14:13 | Succuba |  Zápisky
Já, přiznávám, že poněkud nevyrovnaná jsem poslední dobou. Co za to může? Rodina říká: puberta. Bp říká: období odstřihávání se od rodiny. Potteračka (jedna z nejdůležitějších osob v mém životě a má takto podřadnou přezdívku. Smutné. Měla bych jí říkat něco jako anděl nebo tak, ale to bych si zase nepamatovala jakou honosnou přezdívku jsem jí dala. Tohle ji vystihuje.) říká že to přejde a že jí přijdu normální. Nejsem normální. Ani trochu. Zamilovávám se na první pohled. Jsem náladová, výbušná a nerozhodná. Potřebuju společnost a zároveň o ni nestojím. Normálně mám všehno v hlavě srovnané, teď se to pěkně mísí. Jsem z toho zoufalá. Jako by se moje já, moje normální já, vznášelo někde u šedé kůry mozkové bez nejmenší možnosti zasáhnout do zmatků pod ním. Strašněby chtělo, ale nemá jak. Jsem přecitlivělá. Naprosto neuvěřitelným způsobem. Někdo řekne nějakou kritiku a já už dé rozčiluju, nadávám a vnitřně hroutím. Jsem vážně tak nemožná jak po mě učitelé a rodiče křičí? Dokonce mi přijde že mě už odepisují i kamarádi. Vím, že to není pravda a že na značnou část z nich se mohu vážně spolehnout. Prošly se mnou už mnohým a já s nimy. Jen mi to tak přijde. Jen přijde. Přesvědčuji spíš sama sebe než vás, co ještě čtete. Tak už vás nebudu mučit. Řeknu poslední: potřebovala bych se vybrečet, ale víte co? Já to už neumím. Tolik jsem považovala pláč za projev slabosti až jsem ho že sebe téměř vypudila a teď, když ho potřebuji, mi nejde přivolat. To bych musela být ve větším průšvihu, abych brečela. Šeptá mi moje podvědomí. Ach jak zvláštní to teď mám. Uťíkám, a uťíkám.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement