Tajemství...

27. january 2012 at 17:11 | Succuba |  Poezie na okrajích sešitu
Zamlčíš tiše bolest, Zamrkáš, setřeš slzy, Ztlumíš vzlyky, Jdeš spát brzy, Spánek voláš, Nepřichází, Střípků koláž, Brání ti spadnout do propasti, Dbej na to, ať jde si po svých, Nevíš jaký je to pocit, Tak dopřej jim všem dosti. Netušíš jak se chovat, zavrtíš hlavou rázně, Tak dopřej jim všem dosti, v zájmu zůstatku kázně. Vlasy z čela odháníš, usmívá se a volá, čekej dnes vzácné hosty, celý svět jde dokola. Utrhni květy růže, Zamysli se a lituj! Jen zpívat slavík může, svědomí řádně zpytuj! Dopřej jim všeho dosti, Roztomilá a sladká, Vnímej! Nevíš jak prosti, Bělostá kůže hladká. Svádí k doteku pány, Maličká, v beznaději, Že dávno není panna, To jen tak neutají. V jejím věku by měla, Milovat květy, ovce, na trávě s pastvinama, kde miluje své vdovce. Všechny ty statší muže, Tak dospělé, jak táta, Tak velká touha káže, nevzpírat se, být svatá. Peklo, žár ji pohltí, Když touží po milosti, vzpíná se okraj smrti, Tak dopřej jim všem dosti. Necukej, pano mladá, Ty nevinná jsi, krásná, Kdyby tušili, strádá, A její lež je jasná. Tatínek káže dceři, O jejím nedotčení, Možná raději věří, dávno nevinná není, To oni vědět nesmí, Vyženou jí a co pak? Tak dopřej jim všem dosti, Ať volná jsi jako pták. Beruško moje zlatá, Šeptá ti každičký z nich Ty chtěla jsi být svatá, Tvůj život ovládá hřích! Zlomená? Succuba
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement