Hate you, my friend.
Jo. Hodně lidí je zoufalých. Utápí se v depresích. Trápí se. Pláčou. Ale proč? Jistě, každého občas přepadne špatná nálada, ale není dobře, když se lidi trápí pořád. Na životě je vždycky něco pěkného. Ale tím se teď zabývat nebudu. Na programu je zoufalství, přece. Já, když jsem zoufalá, tak se utápím v nenávisti k celému světu. Všechno je špatně. Víc než normálně, teda. Vyžívám se v tom. Nosím černou, maluju si černý oči, na krku mám pentagram a na všechny se mračím a jsem protivná. Aby viděli jací to jsou kreténi. Všichni si myslí, že mi zase přeskočilo, nebo že mi něco udělali. Hlupáci si neuvědomují, že to jsem já pouze zoufalá. Nešťastná a bezradná s vývojem mého života. Zlomená a uražená na svůj osud. Zoufalství je jako těžká rána pro člověka a každý kdo ji schovává ve své hrudi volá o pomoc a přes to všechno odstrkuje nabízené ruce. Možná prot, že kolikrát se nabízená "pomocná" ruka jen pomocnou zdá a údajný "zachránce" si na to jen hraje. Proto je důležité se v temnotě zoufalství opřít hlavně sama o sebe. Důvěřovat si. A položit na svou hruď tu největší váhu. Nečekat, že nám někdo pomůže. Nečekat nic.
Zoufalá? Snad už ne... Succuba
A v mlze plynů z výfuků mě náhle vezme za ruku...

















Comments
síla ega nekonečná, buďme si jistí sami sebou i na dně a když už, tak už :)
napsala bych pěkné, ale to to není, takže... odvážné a pravdivé :) a rozhodně zajímavé
Krásně napsané .. :)
Výstižné. :)
Pěkný článek.
Zajímavě napsané;)
Mimochodem, na blogu mám taky článek.
Na toto téma týdne.
A mám tam takový menší dotazník.
Byla bych ráda kdyby ses zůčastnil/a.
Předem díky za účast.
The Crayon;)